|
Fyzickogeografická analýza výskytu rysa ostrovida na Šumavě
Sladová, Michaela ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
V důsledku lidské činnosti došlo k přeměně přírodní krajiny a následné fragmentaci lesních stanovišť. Podepsalo se to i na úbytku lesních druhů, mezi které patří rys ostrovid. V České republice byla tato šelma v minulosti vyhubena. Česká a německá strana Šumavy patří k nejlesnatějším oblastem Evropy a je vhodným místem k trvalému výskytu savců s velkými prostorovými nároky. Proto došlo během 80. let k obnově šumavské populace této šelmy reintrodukcí 24 jedinců. V současné době představuje Šumava jednu z hlavních jádrových oblastí pro trvalý výskyt rysa ostrovida v České republice. Na základě radiotelemetrických dat pocházejících od 10 rysů (6 samců a 4 samic) byly analyzovány prostorové nároky této šelmy pomocí tří metod (Minimum Convex Polygon, Kernel Home Range a Local Convex Hull). Dále byla řešena preference krajinného pokryvu a otázka vlivu lidských aktivit a charakteru reliéfu na výskyt rysa. Bylo zjištěno, že rozšíření této velké šelmy je limitováno zástavbou, dopravní infrastrukturou a fragmentací lesa, což potvrzují i zahraniční studie. Výskyt rysa je také determinován hustotou kořisti, ale tento vliv nebyl v bakalářské práci zkoumán. Pokud má být rys ostrovid součástí přírody, tak by se mělo předcházet konfliktům s dalšími uživateli krajiny, aby se snížily největší hrozby pro jeho...
|
|
Reprodukční chování sumce velkého Silurus glanis L. v řece Berounce
Lüftner, Radek ; Slavík, Ondřej (vedoucí práce) ; Randák, Tomáš (oponent)
Schopnost přirozené reprodukce je klíčovým faktorem pro přežívání a šíření každého druhu. O reprodukci ryb dorůstajících větších rozměrů je však jen velmi málo informací. Samci sumce velkého, naší největší původní ryby, vytváří hnízdo ve vegetaci a zde se poté třou v páru se samicí. Po úspěšném vytření samec hlídá hnízdo a pečuje o jikry a plůdek. K samotné reprodukci by mělo docházet v noci při teplotě vody od 18 do 24 řC. Dostupné záznamy o reprodukčním chování jsou však zastaralé, neúplné nebo pocházejí z akvakultur. Chování sumce jsme se rozhodli ověřit pomocí radiové telemetrie v prostředí jeho přirozeného výskytu v řece Berounce. Zaznamenávala se prostorová distribuce sumců v průběhu celého roku, přičemž byl kladen důraz na odlišení reprodukčního období od zbytku roku. Cílem bylo zjistit, za jakých podmínek dochází u sumce velkého k reprodukci a zda samotná reprodukce probíhá v párech. Za tímto účelem bylo pomocí radiové telemetrie po dobu dvou let (2002-2004) sledováno 10 dospělců sumce velkého v řece Berounce. Pozice ryb v toku byly určovány vždy po čtrnácti dnech v průběhu celého čtyřiadvacetihodinového cyklu (šest hodnot vždy po čtyřech hodinách). Ve druhé části práce jsem zjišťoval, jakou projevuje sumec reprodukční strategii, konkrétně zda vytvořené páry přetrvávají i po skončení...
|
|
Reprodukční chování sumce velkého Silurus glanis L. v řece Berounce
Lüftner, Radek ; Slavík, Ondřej (vedoucí práce) ; Randák, Tomáš (oponent)
Schopnost přirozené reprodukce je klíčovým faktorem pro přežívání a šíření každého druhu. O reprodukci ryb dorůstajících větších rozměrů je však jen velmi málo informací. Samci sumce velkého, naší největší původní ryby, vytváří hnízdo ve vegetaci a zde se poté třou v páru se samicí. Po úspěšném vytření samec hlídá hnízdo a pečuje o jikry a plůdek. K samotné reprodukci by mělo docházet v noci při teplotě vody od 18 do 24 řC. Dostupné záznamy o reprodukčním chování jsou však zastaralé, neúplné nebo pocházejí z akvakultur. Chování sumce jsme se rozhodli ověřit pomocí radiové telemetrie v prostředí jeho přirozeného výskytu v řece Berounce. Zaznamenávala se prostorová distribuce sumců v průběhu celého roku, přičemž byl kladen důraz na odlišení reprodukčního období od zbytku roku. Cílem bylo zjistit, za jakých podmínek dochází u sumce velkého k reprodukci a zda samotná reprodukce probíhá v párech. Za tímto účelem bylo pomocí radiové telemetrie po dobu dvou let (2002-2004) sledováno 10 dospělců sumce velkého v řece Berounce. Pozice ryb v toku byly určovány vždy po čtrnácti dnech v průběhu celého čtyřiadvacetihodinového cyklu (šest hodnot vždy po čtyřech hodinách). Ve druhé části práce jsem zjišťoval, jakou projevuje sumec reprodukční strategii, konkrétně zda vytvořené páry přetrvávají i po skončení...
|
|
Fyzickogeografická analýza výskytu rysa ostrovida na Šumavě
Sladová, Michaela ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
V důsledku lidské činnosti došlo k přeměně přírodní krajiny a následné fragmentaci lesních stanovišť. Podepsalo se to i na úbytku lesních druhů, mezi které patří rys ostrovid. V České republice byla tato šelma v minulosti vyhubena. Česká a německá strana Šumavy patří k nejlesnatějším oblastem Evropy a je vhodným místem k trvalému výskytu savců s velkými prostorovými nároky. Proto došlo během 80. let k obnově šumavské populace této šelmy reintrodukcí 24 jedinců. V současné době představuje Šumava jednu z hlavních jádrových oblastí pro trvalý výskyt rysa ostrovida v České republice. Na základě radiotelemetrických dat pocházejících od 10 rysů (6 samců a 4 samic) byly analyzovány prostorové nároky této šelmy pomocí tří metod (Minimum Convex Polygon, Kernel Home Range a Local Convex Hull). Dále byla řešena preference krajinného pokryvu a otázka vlivu lidských aktivit a charakteru reliéfu na výskyt rysa. Bylo zjištěno, že rozšíření této velké šelmy je limitováno zástavbou, dopravní infrastrukturou a fragmentací lesa, což potvrzují i zahraniční studie. Výskyt rysa je také determinován hustotou kořisti, ale tento vliv nebyl v bakalářské práci zkoumán. Pokud má být rys ostrovid součástí přírody, tak by se mělo předcházet konfliktům s dalšími uživateli krajiny, aby se snížily největší hrozby pro jeho...
|
| |